Proč se z nenápadného katalánského města stal vysněný cíl cyklistů?
Girona je na první pohled nenápadné město přibližně hodinu severně od Barcelony. Není přímo u moře, neleží ani pod nejvyššími pyrenejskými průsmyky, a přesto ji dnes spousta profesionálních cyklistů, triatlonistů a vytrvalců považuje za jedno z nejlepších míst pro trénink v Evropě. Stačí tu strávit pár dní a člověk rychle pochopí proč.
Místní jsou hrdí Katalánci, město má vlastní atmosféru a sport tu není jen turistická atrakce. Cyklistika je součást každodenního života. Ráno slyšíte z kaváren syčení kávovarů a cvakání cyklistických treter, během dne potkáváte skupiny silničářů, gravelistů i běžců a večer se celé město zase pomalu přesune na náměstí a do úzkých kamenných uliček.
A právě kombinace atmosféry města, nekonečných šotolinových cest a perfektního zázemí dělá z Girony místo, kam se člověk nechce podívat jen jednou.
Gravelové hřiště bez hranic
Na Gironě je nejlepší to, že z ní můžete vyrazit prakticky na všechny směry a pokaždé vás čeká úplně jiný typ trasy.
Na severu se krajina otevírá do rovinatějších úseků ideálních na dlouhé tempo nebo rychlé gravelové kilometry. Na východ vede cesta přes ikonický kopec Els Àngels směrem k moři. Západ už začíná být drsnější — skalnaté kopce postupně přecházejí v předhůří Pyrenejí a silnice i šotolina se začínají ostře zvedat. Na jihu najdete několik dlouhých hřebenů, ale i tam se dají poskládat rychlé a plynulé trasy.
Okolí Girony je doslova propletené gravelovými cestami. Perfektní pískové šotoliny střídají kamenitější pasáže, lesní cesty i bývalé železniční tratě přeměněné na dlouhé cyklostezky. Některé úseky jsou tak hladké, že člověk skoro zapomene, že nejede po asfaltu.
A když už asfalt — ten je tu často ve stavu, o kterém si doma můžeme nechat zdát. Silničáři tu mají nekonečné možnosti a není problém během jednoho dne nastoupat přes 2 tisíce metrů. Dá se tu najít všechno: dlouhá třicetikilometrová stoupání, krátké brutální rampy s průměrem kolem 12 % i rychlé zvlněné silnice mezi vesnicemi.
Typické pro celé Katalánsko jsou také malé kostelíky a kláštery na kopcích, kam míří cyklisté i poutníci. Často právě tam vede ta nejlepší cesta — a zároveň tam většinou čeká výhled, kvůli kterému stojí za to zastavit.
Velké plus je i zázemí. Kavárny, pekárny a občerstvení se tu cyklistickému ruchu dokonale přizpůsobily. Není problém během dlouhého švihu zastavit na výběrovou kávu, sendvič nebo sladké pečivo prakticky v každé větší vesnici.
My sami jsme měli pocit, že týden v Gironě je málo. Tras a možností je tu tolik, že by člověk potřeboval minimálně další měsíc, aby všechno pořádně prozkoumal.
Město, které žije sportem
Girona ale není jen o tréninku. Je to město, kde je radost být i po návratu ze švihu.
Historické centrum je plné úzkých kamenných uliček, schodů, starých domů a malých náměstí. Katedrála je nádherná, i když během dne často doslova praská pod náporem turistů. Večer ale město získává úplně jinou atmosféru.
Na každém rohu narazíte na cyklisty. Někdo řeší trasu na další den, jiný sedí v kavárně ještě v dresu po vyjížďce. Hlasitý cvrkot drahých karbonových kol je tu skoro konstantní zvuková kulisa.
A kavárny? Přesně tak dobré, jak člověk doufá. Mezi nejznámější podniky patří La Fàbrica, La Comuna nebo Espresso Mafia. Kromě výběrové kávy a skvělého jídla fungují i jako neoficiální meeting point celé sportovní komunity.
Ve městě najdete také spoustu cykloshopů, půjčoven a servisů. Některé podniky založili bývalí profesionální cyklisté a pořád si drží silnou sportovní atmosféru — navíc často servírují výborné burgery nebo wafle.
Velmi příjemně nás překvapila i infrastruktura. Cyklostezky a cyklopruhy jsou tu funkční, časté a řidiči jsou na cyklisty zvyklí. Není to možná úroveň Nizozemska nebo Německa, ale oproti Česku je rozdíl obrovský.
Pro běžce a triatlonisty má Girona navíc další bonus. Kromě trailů a běžeckých tras v okolních kopcích tu funguje i kvalitní sportovní zázemí včetně bazénu.
Co nás překvapilo nejvíc
Na Gironě je zajímavé hlavně to, jak přirozeně tu sport funguje. Není to místo postavené jen pro turisty. Cyklistika je součást místní kultury a město kolem ní postupně vyrostlo.
Překvapilo nás také, jak rychle se tu člověk dostane z historického centra přímo do přírody. Během pár minut opustíte město a jste na šotolině mezi lesy, poli nebo v kopcích.
Jediné, co nám trochu vadilo, byl noční život místních i turistů. Večer bývá centrum hodně živé a lidé často hlasitě posedávají venku dlouho do noci. Pokud člověk bydlí přímo v historickém centru, je dobré s tím počítat.
Girona není jen destinace. Je to atmosféra.
Možná právě proto si Gironu oblíbilo tolik profesionálních sportovců. Nejde jen o perfektní silnice, gravel nebo kopce. Funguje tu kombinace klimatu, infrastruktury, kaváren, sportovní komunity a pocitu, že každý den můžete objevit novou trasu.
Ať už sem člověk přijede na silničku, gravel, běhání nebo jen nasát sportovní atmosféru, velmi rychle pochopí, proč se sem tolik lidí vrací.
Anežka Ševčíková
CRAFT ambasadorka